Článek

Kateřina Hovadíková – Asistentka roku 2018

Rozhovor pro portál mampohovor.cz s Petrou Matušincovou

S Katkou jsem se potkaly v kavárně v centru a to, že mě čeká rozhovor s opravdu skvělou asistentkou, jsem tak nějak tušila už z toho, co jsem si o ní přečetla na webu soutěže Asistentka rokuPrvní, čím mě naprosto dostala, bylo, když jsem se snažila najít v mé bezedné kabelce propisku… dřív, než jsem se nadála, položila Katka na stůl svoji.

V kavárně jsme seděly asi dvě hodiny a musím říct, že pro mě bylo setkání s Katkou nesmírně inspirující. Hodně jsem se snažila vypíchnout ty nejzajímavější myšlenky, aby vás inspirovaly stejně jako mě, ať už jste v pozici šéfa, asistentky, nebo někoho, kdo o podobné práci přemýšlí. Zde najdete to nejlepší z našeho setkání.

Katko, vyhrála jste soutěž Asistentka roku a první moje otázka logicky je, jaká je Katka asistentka?

Myslím, že jsem hodně pečlivá, když něco nemůžu udělat perfektně, jsem s tím naprosto nespokojená. Mojí největší dominantou je ochota, snažím se pro všechny kolegy i šéfa udělat maximum.

Vítězka 2. ročníku soutěže Asistentka roku Kateřina Hovadíková, vítězka 1. ročníku Vladěna Dolejší a zakladatelka soutěže Kristýna Stoklásková. (zleva doprava)

Je pro vás práce asistentky dream job a jak jste se k tomu dostala?

Cesta k téhle práci pro mě byla složitá. Chtěla jsem být cukrářka, ale rodiče řekli: ,,Musíš mít maturitu.“ Tak jsem si vybrala školu, kterou jsem měla 3 minuty od domu, aby mě to stálo co nejmíň obětí.  Vybrala jsem si obor Asistentka podnikatele a ve druháku mě to postupně chytlo. 

Po škole jsem chtěla někam do kanceláře, začala jsem jako telefonistka a postupně jsem se vypracovala.  Pak jsem pracovala v Praze a jelikož jsem ze Severních Čech, trávila jsem 5 hodin na cestě, takže byl můj život jenom o práci. Jednoho dne jsem to ukončila s vidinou, že i v Chomutově se jako asistentka uchytím.

Časem jsem se dostala ke svému známému, který mi řekl, že chce zavřít svoji firmu, protože k sobě nemá schopné lidi. Firmu jsem znala, občas jsem tam chodila tisknout vizitky a měla jsem to tam ráda. Přišlo mi to jako velká škoda, to takhle zavřít. Řekla jsem mu, ať to ještě zkusí, že mu půjdu dělat asistentku. Tak mi řekl, že mám půl roku. Řekl mi, že papíry nesnáší a že to vše nechá na mně. Já jsem se v tom našla a ve všem jsem si udělala svůj systém.

Dnes je to přes 3 roky… Na začátku jsem si vše sama zorganizovala. Obrovsky mě nakoplo, když za mnou chodili kolegové a klienti a chválili mě, že to tam konečně funguje. Cítila jsem, že se šéfovi hodně ulevilo. Často byl v údivu, když přišel, že je potřeba něco zařídit a já jsem mu řekla, že už je to vyřízené, protože mě napadlo, že to bude potřeba. Předchozí asistentky mu jen zapisovaly úkoly a já jsem je rovnou zařizovala.

Co se za půl roku změnilo?

Myslím, že se mu hodně uvolnily ruce, konečně se mohl věnovat tomu, co ho baví. Mohl řešit kreativní a obchodní věci a nebyl zatížený administrativou. Zase našel chuť do práce, protože měl čistou hlavu a věděl, že já ty věci zařídím.

Práce asistentky bývá často hodně podceňována, proč si myslíte, že to tak je?

Práce, kterou děláme, často není na první pohled vidět. Je to hodně o tom, jak dokážeme organizovat věci a dělat v nich systém a pořádek. Správná asistentka nemusí všem dávat najevo, kolik má práce a jak je vytížená.Měla by firmě pomáhat a udržovat řád a dobrou atmosféru.

Jedna z výher – Vstupenka na akci Všem ženám

Sdílejte článek:

Share on facebook
Facebook
Share on linkedin
LinkedIn

Sdílejte článek:

Share on facebook
Share on linkedin

Kategorie blogu

Sociální sítě

Nejčtenější články

Blog

Další články

Kategorie blogu

Sociální sítě

Nejčtenější články